Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Svobodné cestování po Kostarice

Campervan Za chvíli to bude rok, co jsme dostáli svému slibu a emigrovali jsme do Střední Ameriky , konkrétně do Kostariky . Na konci měsíce se budeme stěhovat do vlastního domu , a protože nám radost přináší nejen literární tvorba a výroba nožů, ale rovněž i cestování, koupili jsme tu dodávku a přestavěli jsme si ji na obytnou, neboli tzv. campervan . A protože se nám velmi osvědčila, začali jsme ji i legálně pronajímat . Přestavba nám zabrala zhruba dva měsíce, avšak mnohem delší čas jsme strávili sháněním potřebného materiálu a nářadí, kterého je tu v porovnání s Evropou neuvěřitelně malý výběr. A nejtěžší částí bylo samozřejmě najít vhodné auto, které by nebylo úplně shnilé a prakticky nepojízdné. Všechno jsme, ale nakonec úspěšně zvládli a po několika prvních jízdách, během nichž jsme vychytali drobné nedostatky a přidali různé šikovné vychytávky, se o naše autíčko začali zajímat místní. A tak se zrodila myšlenka s pronájmem, který bylo samozřejmě nutné ošéfovat po stránce
Nejnovější příspěvky

Na hraně temnoty / On the Edge of darkness

Na hraně temnoty Fotografie: Soňa Šerá První díl z naší temné série, jež kombinuje prvky fantasy a thilleru, přednedávnem oslovil nadanou fotografku a nadšenou knihomolku Soňu Šerou , od které jsme obdrželi nejenom velmi pozitivní recenzi , ale i tuto úchvatnou fotografii, za niž ještě jednou moc děkujeme. Pokud vás tento atmosférický snímek zaujal, určitě se podívejte i na další fotografčiny výtvory na jejím webu - www.sonasera.com Podobně nadšený byl z  Na hraně temnoty i  Raphael Ruiz , rodilý mluvčí s českými kořeny, absolvent English and Drama na Queen Mary University of London, držitel magisterského titulu v oboru herectví na slovutné divadelní škole RADA (Royal Academy of Dramatic Art) a rovněž i v oboru English na King's College. A v neposlední řadě pak nadaný britský divadelní herec a scenárista. Raphaela příběh o Zakharovi, čaroději a sociopatovi v jedné osobě, nesmírně zaujal a tak jsme se společně dohodli na překladu. Uběhlo několik měsíců a anglický překlad

Cesta do neznáma již v prodeji

Cesta do neznáma Pokračování novely Na hraně temnoty vypráví formou deníku příběh introvertního čaroděje a sociopata jménem Zakhar. Ten se vydává na daleký východ, aby si splnil svůj sen. Chce najít Knihu všech knih, prastarý artefakt, jenž obsahuje veškerá známá i zapomenutá kouzla. Jeho cesta však nebude lehká, neboť se na ní bude muset postavit nejenom cizím lidem a jejich dotekům, které ho k smrti děsí, ale především sobě a svým tužbám. Temná fantasy série Ztracen v čase vás zavede do světa Božské tragikomedie , leč do úplně jiné doby i místa, než kterou je domovina nesourodného trojlísku - Pipin, Eiri a Sebas. Kniha vyšla 4.8.2021 v České republice a to výhradně v tištěné podobě a  limitované edici pouhých 100 kusů. Cestu do neznáma nesežene v knihkupectví ani ve státní knihovně. Zájemci mohou objednávat na emailu: nathanielwonderful@gmail.com

Jak hloupý Charlie k rozumu přišel

Růže pro Algernon - Daniel Keyes aneb Růže pro Algernon od Daniela Keyese Všechny knihy bez rozdílu jsou více či méně poplatné době svého vzniku. Silně politická či čistě populistická díla upadnou většinou do zapomnění již během prvních několika dekád po vydání. Naopak díla inovativní nebo ta, jež v sobě nesou poselství či hlubokou myšlenku, přetrvají mnohdy i stovky let. Je však hodno sečtělého tvora, aby na tyto výjimečné klenoty nahlížel zcela nekritickým okem, popíral jejich nedostatky i přehlížel dobu, jež se na jejich tvorbě podepsala? Růže pro Algernon publikoval Daniel Keyes nejprve v roce 1959 jako povídku a teprve o 7 let později se na pultech amerických knihkupectví objevila jejich románová podoba . Obě verze velmi záhy získaly literární ocenění a přinesly jejich autorovi pomyslnou nesmrtelnost. S ohledem na tehdejší režim měli čeští čtenáři možnost přečíst si první překlad povídky teprve v roce 1979, zatímco román u nás vyšel až dlouho po revoluci v roce

Motorismus v Kostarice - část III.

Motorismus III. Pro dlouhodobý pobyt v Kostarice je motorové vozidlo doslova nezbytností, a to zejména pokud chcete bydlet na malých městech, vesnicích nebo ve velmi odlehlých oblastech. Existují zde samozřejmě půjčovny, leč takovéto řešení se značně promítne do vašeho rozpočtu. A dovážet si sem auto z Evropy, pokud nemáte status Investora, vás vyjde na opravdu šílené peníze, protože budete muset zaplatit vysoké clo. Automobily V Kostarice jsou nejčastěji zastoupena vozidla japonské, korejské a čínské provenience. S ohledem k místnímu stylu života a počtu aktivních farmářů se zde velké oblibě těší zejména pick-upy. Auta evropských značek považují Kostaričané za synonymum luxusu, a to především kvůli extrémně vysoké ceně náhradních dílů a oprav, které poskytují převážně jen specializované servisy v hlavním městě. Vozidla provozovaná v oblastech mimo přímořské části Kostariky netrpí povětšinou na rez a v porovnání s auty v České republice jsou daleko méně sežraná. To pro

Motorismus v Kostarice - část II.

Motorismus II. Kostarika již mnoho let nemá armádu, avšak policie tu pořád existuje, a podobně jako všude jinde na světě i tady platí, že neznalost zákona neomlouvá. K řízení motorového vozidla vám stačí obyčejný český řidičák, leč zákonem nařízené povinné výbavě, platné RTV a zaplacené silniční dani se tady jako majitel vozu nevyhnete. Pravidla provozu motorových vozidel Pro provoz motorových vozidel na veřejných komunikacích není povinné mít sjednané pojištění. Zákon též nenařizuje mít rozsvícená světla, leč veškeré ostatní běžné prohřešky (nepřipoutání se, telefonování za jízdy, překročení povolené rychlosti atd.) jsou tu trestány stejně přísně jako v Evropě. V  povinné výbavě každého automobilu musí být – hasící přístroj, DVA výstražné trojúhelníky a startovací kabely. Lékárnička není současní povinné výbavy. Pro řidiče motocyklů platí povinnost nasazené helmy a reflexních prostředků (pásky, vesta…) / Za celých devět měsíců jsme zde viděli výhradně motocyklisty použí

Motorismus v Kostarice - část I.

Motorismus I. Navzdory mylnému přesvědčení mnohých Evropanů je Kostarika velmi motorizovanou zemí. Koneckonců většina zboží se tu přepravuje výhradně po silnicích a motorové vozidlo si zde může oficiálně pořídit i cizinec, který sem přicestoval na turistické vízum. Zakoupením auta nebo motorky se z vás však v žádném případě nestane resident ani vám tato skutečnost nepomůže získat přechodný pobyt! Osobám s turistickým vízem , které disponují platným řidičským průkazem ze své země, je v Kostarice povoleno řídit motorová vozidla, ať již vlastní či zapůjčená, po dobu max. 90 dnů , (čili po dobu platnosti turistického víza). Mezinárodní řidičský průkaz je investicí naprosto zbytečnou, jelikož vám zde nepřinese jedinou výhodu. Většina policistů mezinárodní řidičák ani nezná a při kontrole tak stejně budete muset předkládat ten běžný. Řízení vozidla jako žadatel o pobyt Kostarický zákon lehce opomíjí žadatele o přechodný pobyt, kteří po podání žádosti na imigračním úřadě zís